Jsem v SONP

1. července 2009 v 9:49 | Majka |  Majka
Jak už název napovídá, jsem v SONP. Je to u Riuu-chan. Povídka se jsemuje: To kvůli mě... Kdo jí ještě nečetl, tak vám jí sem hodím. Jop, a onegaii, hlásky=)!!







To kvůli mně…



Naděje umírá poslední…Ano, to se vždycky říkalo. Ale proč, když to není pravda? Přesně jak říkal ON, zůstane jenom bolest a beznaděj. Tehdy, když jsme o tom mluvili, jsem mu nevěřil. Proč taky, vždyť to byl nepřítel, ale teď jsem si plně uvědomoval význam těch slov. Aniž by to Pein, nebo Nagato, či jak se jmenuje, tušil, vzal mu to nedražší, co na světě měl. Vzal mu jeho.




Den před tím, než Naruto odešel na horu Myoboku



Ani trochu se mi to nelíbí. Právě včera Tsunade rozhodla, že se mám vydat na horu Myoboku, ač vůbec nevím, kde leží, abych zesílil. ´Vůbec se mi tam nechce, hlavně z toho důvodu, že zítra máme mít výročí. Už to bude rok, co jsme se dali dohromady a ani to nemůžeme pořádně oslavit, protože odcházím brzo ráno. Chjo, to je ale život… To jsem, ale ještě nevěděl o tom překvapení, cos mi nachystal….





O něco později v přítomnosti



Smutně se pousměji. Tehdy jsem ještě nevěděl nic o životě, měl jsem jen své dětské sny a tebe. A o to všechno sem v ten den přišel…




Před chvílí




Když mi řekl, že věří v mé sny, zprvu jsem ho nepochopil. On a věřit mě? Myslel jsem, že je to jako s lovcem a kořistí. Kočkou a psem. Nebo životem a smrtí…takhle jsme Jin a Jang. Jsme jiní, ale přitom tak podobní, až by to někomu mohlo přijít zvláštní. S tím že mě protentokrát necháš jít, pomalu odcházím. Ještě si plně neuvědomuji rozsah tvých slov, ale vím, že až se znovu potkáme, budeme nepřátelé. Na život a na smrt.


Procházím troskami Konohy a při tom se snažím nevnímat ten uši drásající křik všude kolem mě. Dojdu až k Sakuře, ale stejně jí nevnímám. To jak se mě ptá, jestli sem v pořádku, co se stalo a jestli sem viděl pravého Peina. Nic nevnímám. Až ostrá facka právě od mé bývalé lasky mě probere. Nechápavě a zároveň ublíženě se na ní podívám.

"Za co?" ona se na mě, ale rozkřikne ještě víc.

" Za co? To jediné z tebe vypadne? Přestaň mě ignorovat a odpověz mi. Co se stalo??" Teď už chápu, proč ji Sasuke označil za otravnou. Když chceš něco říct, jenom tě praští. Ignoruji ten malý hlásek křičící uvnitř mě Řekní jí to, nebo tě zabije a místo toho začnu otázky pokládat já.

" jsou všichni v pořádku a živí? A co Hin, jak jí je?" Tehdy, než jsem stačil porazit jedno z
Peinových těl probodl Hinatu, myslel jsem, že je mrtvá… Sakura si jenom povzdechla.

"Nemusíš se o ni bát, bude v pořádku. A co se týče ostatních, obětí nebylo moc, jenom…" při tom se zasekla. Když ani po dlouhé chvíli nedokončila svou větu, musel jsem jí pobídnout.

" Jenom co? Co se stalo?" podívala se na mě zvláštním smutným pohledem a spustila.

"Jedno z Peinových těl bojovalo s Kakashi-senseiem. A ač se Sensei snažil, jak mohl, Pein ho nakonec porazil. On…nepřežil to" Zalapal jsem po dechu.

"Ne…to ne" sesul jsem se na zem. V očích mě pálili slzy, které si později našly cestu po mé tváři dolů. Nemohl jsem tomu uvěřit. Ještě před pár týdny jsme byli spolu tady v Konoze, oslavovali naše výročí a teď…teď jsi mrtvý.




Den výročí



Byl jsem zrovna v Ichiraku, když mi někdo zakryl oči a se slovy " Hádej, kdo jsem" jsi mi foukl do ucha. Příjemný mrazík mnou projel a já hned věděl, že jsi to ty. Otočil jsem se k tobě, a aniž bych se ti podíval do tváře, jsem tě políbil. Nelenil jsi a ihned se do polibku zapojil. Odtrhli jsme se od sebe až ve chvíli, kdy nám oběma kriticky docházel kyslík. Tehdy jsem se na tebe zářivě usmál.

" jak to, že nejsi na misi?"

" uplatil jsem Tsunade, aby mě tu mohla nechat poslední den předtím, než odejdeš" a poslední den vůbec. Ani nevíš, jak jsem byl v tu chvíli šťastný. Skočil jsem ti okolo krku, nevnímaje lidi okolo sebe. Znovu jsme se políbili, ale tentokrát náruživěji. Po snad nekonečné době jsme se od sebe odtrhli, ty ses na mě usmál, vzal za ruku a odváděl od Ichiraku pryč. Přehlížel jsi můj nechápavý pohled a vláčel mě dál. Až později jsem pochopil, kam míříme. Na naše místo, kde jsme spolu byli nejčastěji.


Po chvíli jsme dorazili k menší mýtině. Líně tady tekla řeka, stromy vytvářeli příjemný stín. Jak už jsem ti jednou řekl, miluju to místo. Stejně tak, jako tebe. Uprostřed mýtinky jsme se zastavili. Otočil sem ke mně a políbil mě. Ne cudně, jako u Ichiraku, poznal jsem, co chceš. Žádná slova tu nebyli potřeba. Byli jsme jen ty a já a naše nekonečná touha…




Zpět v přítomnosti




A teď si mrtvý. Nemůžu tomu uvěřit. Proč, ptám se pořád dokola. Proč ty? Sakura mě tady nechala o samotě. Ač nevěděla, jak těžké to je, přijít pro ni nejbližší osobu, dokázala si to představit. Seděl jsem na zemi, pokryté střepy z prasklých oken a usedavě brečel. Kdybych tak přišel dřív, tak se to nemuselo stát. Dával jsem si to za vinu. To kvůli mně si zemřel, to kvůli mně už nemůžeme být spolu. To kvůli mně…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 NikýSs€k NikýSs€k | Web | 1. července 2009 v 9:53 | Reagovat

Pls vyber mi hlasováním new přezdívku
http://nikysekkkkk.blog.cz/0906/hlasujte
Díky) Paaa

2 Kagome/Kurama Kagome/Kurama | Web | 2. července 2009 v 19:35 | Reagovat

Maj-chan, ráda s tebou spřátelím :) Já bych na diplom chtěla Sasukeho z Shippuudenu (nebo z normálního světa ve škole, pokud by se našel xD). Hned se do diplomku pustím, takže si ho pak můžeš vyzvednout ve fotogalerii :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama